Prosinec 2016

● snídaňová jáhlová kaše.

23. prosince 2016 v 9:57 # vařím
Něco, co jsem objevila nedávno a co jsem si totálně zamilovala. Jáhlová kaše na sladko, ideální k snídani!

btw fotka je strašná, ale vážně nevím, jak mám vyfotit jáhly, aby vypadaly dobře :D

INGREDIENCE:
půl hrnku jáhel
mléko
banán
jablko
(+ co chcete)

POSTUP:
Zpařené jáhly mrskneme do hrnce a zalijeme mlékem. Mléko bude mít tendenci utíkat, takže průběžně mícháme a doléváme. Vaříme asi 15min než jáhly změknou a vzhledově to celé bude připomínat kaši. Poté přidáme rozmačkaný banán, nastrouhané jablko a zamícháme. Nyní máme hotový základ.
Pokud chcete, můžete přidat ještě třeba semínka, rozinky, ořechy nebo nějaké nakrájené ovoce, fantazii se meze nekladou. Já přidávám Dobrou vlákninu. Kaše je výborná, je jí hodně, zasytí a banán s jablkem navíc spolehlivě nahradí cukr.

Má nová zubní péče.

15. prosince 2016 v 19:53 # žiju, fotím, nakupuju
Poté, co jsem si přečetla pár článků o fluoru, jsem zjistila, že jsem zaspala dobu. Taky vám jako malým říkali, že nemáte polykat zubní pastu? Fluorid sodný, vápenatý, či jakýkoli jiný, totiž vůbec není zdravý a už vůbec ne tělu a zubům prospěšný. Je to totiž stejně toxická látka asi jako olovo, vznikající z odpadu hliníku, která se ukládá v těle a může způsobovat měknutí kostí, zubní kazy i zhoršení psychiky. Množství v pastách je samozřejmě kontrolované a regulované, ale fluor se nepřidává jen do zubních past, ale i do vody a nelze ho zničit filtrací ani převařením. Je v půde, v potravinách, je všude. V některých zemích je fluoridace vody dokonce zakázaná. Z toho plyne, že do sebe každý den dostaneme opravdu hodně mg fluoru. Plus další chemické látky, jako pěnivé sulfáty, které způsobí, že se po vyčištění zubů mění chuť potravin a jiné agresivní látky. Je to jako čistit si zuby jarem nebo jinou chemikálií. Mimoto se fluor přidává i do jedu pro krysy.


přečteno: Večeře

11. prosince 2016 v 11:30 # čtu si

HERMAN KOCH - VEČEŘE


Co nám seslal tento nizozemský spisovatel?
Psychologický román, který má třista stran a jehož děj se odehrává během jediného večera, během večeře v luxusní restauraci. Sejde se budoucí premiér, bývalý učitel a jejich ženy, aby vymysleli jak se vypořádat s tím, že se jejich patnáctiletí synové stali pachateli vraždy. Retrospektivně se dozvídáme, co tomu předcházelo a proč se to vlastně stalo. Podle knihy byl natočen i film.

Mé hodnocení tohoto knižního bestselleru:
Večeře není špatná, ale je taky poměrně přitažená za vlasy. Knížka se čte velmi dobře, pasáže u večeře jsou celkem vtipné, dozvíme se pár triků ze snobských restaurací (třeba proč se dělá větší pauza mezi předkrmem a hlavním chodem) a ze soukromého života politiků. S každou stránkou se zvedá napětí, které nutí číst pořád dál a nepřestávat, takže je docela blbé to číst před spaním. Vypravěč, ve formě bývalého učitele, postupně odhaluje své nitro, takže vychází najevo, že to není jen milující manžel a otec, ale i agresivní násilnické hovado. Nakonec to celé pokazí úplně absurdní závěr, který navádí na myšlenku, že je nejspíš zcela v pořádku vzít spravedlnost do vlastních rukou a nabádat k tomu i vlastní děti.



Jak (ne)prožívám Vánoce.

7. prosince 2016 v 21:36 # píšu, myslím a tak dál
Je to zvláštní, ale Vánoce zrovna dvakrát v oblibě nemám. Mohla bych to odůvodnit tím, že je to věkem, že už jsem starší a duch Vánoc mě před lety opustil nebo také tím, že jsem sama a zkrátka o samotě ty vánoční svátky působí spíše depresivním než klidným dojmem. Ano, částečně to bude i tím, trávit povánoční čas v práci zkrátka není tak lákavé jako být s rodinou nebo přítelem na horách. Cukroví nepeču ani ho jíst nechci, protože neznám míru a pak si to vyčítám, vánoční výzdobu neřeším, děti nemám a u pohádek moc sedět nevydržím. A hlavně, situace v mojí rodině není zrovna nejpříznivější a já jako Rak to docela prožívám.


Jak jsem navštívila hrnčířské a řemeslné trhy.

4. prosince 2016 v 11:16 # žiju, fotím, nakupuju
Můj dlouho plánovaný program na sobotu - hrnčířské a řemeslné trhy na Výstavišti, protože na keramiku jsem úchyl a chtěla jsem si koupit nějaký hrnek na bylinky se sítkem, ptž můj starý se rozbil při mytí nádobí. Taky nějaké čaje a něco, co mi padne do oka. Naivně jsem si z bankomatu vybrala pouhou pětistovku. V pravém křídle byla keramika, v levém všechno možné od ponožek po sýry. Spoustu krásných věcí a já měla obrovské dilema se svou ušmudlanou pětistovkou, protože jsem nevěděla do čeho ji investovat. No, nakonec jsem si pár věcí vybrala.

Mýdlo. Zase. Ani jsem ho původně nechtěla, ale čuchám, čuchám a najednou se slyším, jak se ptám, jaké oleje obsahuje a že si teda vezmu jeden kousek s názvem Sicilský pomeranč. Asi mi učarovala ta vůně. Mýdlo je teda glycerinové s obsahem olivového, jojobového a kokosového oleje, ovoněné skořicí a pomerančem. A voní teda vážně.. sicilsky!